Mšice kam se podíváš

Mšice je nenápadný savý škůdce, který se živí sáním rostlinné mízy. Tento škůdce se vyskytuje v různých barevných variantách i velikostech. Velmi silnou zbraní mšic je rychlost jejich rozmnožování. Za rok mohou stihnout vyprodukovat i 16 generací! Na podzim samice nakladou poslední vajíčka na lodyhy rostlin. Vajíčka zimu přečkají, dospělci však uhynou. Do karet jim také hraje jejich apetit, jelikož mšice nejsou zrovna vybíravé, spokojí se s jakoukoliv šťavnatou rostlinou. Napadají ovocné stromy, zeleninovou sadbu, bylinky i okrasné rostliny. Mšice ale nejsou nebezpečné jen samotnou sací aktivitou. Sáním šťávy z rostlin dochází k výraznému oslabení jejich imunitního systému. Takové rostliny jsou pak snadným cílem pro plísňové choroby.
Jak ale poznáte, že se mšice usadily zrovna na vaší zahradě? Na první pohled… Listy napadených rostlin jsou zkroucené, mohou se na nich projevovat i barevné změny, čepele listů se začínají svinovat.

Pokud jste už někdy řešili problém s mšicemi, možná jste v jejich přítomnosti viděli také mravence. Mysleli jste si, že mravenci vám od mšic pomohou? Že jsou to jejich predátoři a mšice proti nim nemají šanci? Omyl! Mšice si pro svůj rozvoj našly velice silného spojence, který si je doslova hýčká… mravence. Co z toho mají? Sladkou odměnu… medovici.
Medovice je sladká lepivá tekutina, kterou mšice produkují ve chvíli, kdy mají nadbytek cukrů z vysáté rostlinné mízy a nestihnou je strávit. Tato tekutina je sladká, výživná a mravencům moc chutná a tvoří velkou část jejich jídelníčku. Proto začali mravenci mšice „chovat“. Starají se o ně, chrání je před predátory, jako jsou například berušky, škvoři, pestřenky či zlatoočky. Aby mravenci měli medovice co nejvíc, naučili se mšice přenášet z rostliny na rostlinu. Samozřejmě jim vybírají co nejšťavnatější stanoviště. Když se mravenčí kolonie stěhuje, své mšice si odnáší s sebou. Některé druhy mravenců přes zimu opečovávají vajíčka i larvy mšic a na jaře je vynáší ven.

Jak proti mšicím bojovat?

Způsobů je hned několik, ale chemické postřiky rovnou škrtáme! Příroda je moudrá a má dost svých ekořešení.
Jedním z nich jsou již zmínění predátoři, jejichž výskyt v zahradách stačí jen podporovat. Slunéčko sedmitečné, alias beruška, dokáže za svůj život zkonzumovat až 4 tisíce mšic. Berušky mají rády měsíček zahradní, pažitku, koriandr, fenykl, kopr, libeček, řebříček, řimbabu, mrkev či petržel. Bohužel i slunéčko má své přirozené nepřátele a potřebuje se před nimi někam ukrýt. Vhodný je domeček s dutými klacíky, který můžete koupit nebo si ho doma vytvořit s dětmi. Klíčové je ale správné umístění domečku. Ideální je místo poblíž rostlin, které mšice napadají.
Škvoři zase preferují tmavá vlhká místa, ukrývají se pod kameny, v kůře stromů nebo pod nepoužívaným zahradním materiálem. Máte-li zahradu vzorně uklizenou, škvory tam budete hledat marně. Pestřenky svým vzhledem připomínají včelu nebo vosu. Jejich larvy jsou velmi dravé a živí se především mšicemi a jiným drobným hmyzem. Pestřenku přilákáte aromatickými květy, voní jí i ovocné stromy.
Larvy zlatoočky se kromě mšic živí také sviluškami, třásněnkami a molicemi. Jsou proto nepostradatelnými pomocníky na našich zahradách. Zlatoočko přilákáte tak, že mu nabídnete vhodný úkryt v podobě hmyzího hotelu zavěšeného na stromě.

Dalším protimšicovým opatřením je výroba a používání kopřivové jíchy. Kopřiva dvoudomá je úžasná, nedoceněná léčivka, kterou většina z nás vnímá pouze jako zbytečný plevel. Ona však obsahuje sedmkrát více vitamínu C než pomeranče a skrývá v sobě také velké množství bílkovin a železa.
Správně připravená jícha hnojí půdu a povzbuzuje půdní mikroorganismy. Zároveň chrání rostliny proti plísním (např. padlí) a proti savým i žravým škůdcům. Jak? Kopřivová jícha se kořeny vstřebá do rostlin a změní složení jejich šťáv, ty pak přestanou parazitům chutnat. Jíchu připravíte jednoduše…
Čerstvé kopřivy naložte do nádoby a přelijte dešťovou vodou, a to v poměru 1 kg hmoty na 10 l vody. Po třech dnech klesne rostlinná hmota na dno a jícha začne zapáchat. V tu chvíli se spouští proces mléčného kvašení. Směs stačí jednou denně důkladně promíchat. Po dvou týdnech je jícha hotová, stačí ji přecedit a použít ji k závlaze rostlin.

AROMAFLORA také čerpala z darů přírody a vytvořila přípravek INSECT-STOP, který neobsahuje žádné chemické přísady, pouze rostlinné a éterické oleje. Jaké? Základem je rostlinný olej ze zaderahu indického, který sám o sobě působí proti škůdcům tak, že narušuje jejich růstový hormon a škůdci se tak nemohou dál vyvíjet. K tomuto rostlinnému oleji jsme přidali ještě éterické oleje z tymiánu, saturejky, pelargonie a vratiče, které nám příjemně voní, ale škůdci tuto kombinaci v lásce nemají. Postřik s pomocí INSECT-STOPU je nejlepší používat preventivně, protože škůdci jsou odolní a když už se jednou usadí, trvá dlouho, než se jich úplně zbavíte. Preventivní postřik se provádí 1x za 14 dní, v případě deštivého počasí je lepší postřik provádět 1x týdně.

Iva Šimonková